Historie

Raná historie

Vlašský dvůr byl založen na konci 13. století, kdy se na pozemcích sedleckého kláštera objevují bohatá naleziště stříbrné rudy. Přicházejí sem tisíce obyvatel především německé národnosti a všichni chtějí zbohatnout. Zakládají se hornické osady, staví se dřevěná obydlí, kaple, lázně i tržiště. Za vlády krále Václava II. Vzniká kamenná pevnost nad údolím říčky Vrchlice. Původně se zde nacházel sklad stříbrné rudy.

Vznik mincovny

Před rokem 1300 se po celém království nacházelo 17 mincoven, každá produkovala své mince, což bylo pro království nepraktické a tak se král Václav II. rozhodl sloučit všechny mincovny do jediné, kterou přemístil do Vlašského dvora do Kutné Hory. Dále provedl mincovní reformu, vydal horní zákoník (IUS REGALE MONTANORUM) a především začal razit jednotnou minci pro celé království - pražský groš. Zároveň pozval do Kutné Hory finanční a mincovní specialisty z italské Florencie. Odtud název Vlašský (=italský) dvůr.

V průběhu 14. století probíhaly příslušné stavební úpravy nutné pro provoz centrální mincovny Českého království. Sedmnáct kováren, tzv. šmiten bylo vějířovitě rozmístěno na jihovýchodní a jihozápadní straně dvora. Každá šmitna byla až 5 metrů vysoká, s vlastním vchodem a znakem města, ze kterého byla i s odborníky do Vlašského dvora přemístěna. Každá šmitna měla valbovou střechu, kde se ve štítě nacházelo velké okno sloužící k odvětrávání dýmu a prachu. Připravovaly se zde kulaté mincovní střížky, které se dále předávaly do preghausu – razírny.

Královský palác

 Preghaus se nacházel nalevo od vstupní věže a razily se zde stříbrné mince. Nad preghausem si král Václav IV. nechal postavit svůj palác. V prvním patře se nachází královský audienční sál, zde se odehrály důležité události českých dějin (podpis Dekretu kutnohorského – 1409, volba Vladislava Jagellonského českým králem – 1471 a jiné), v patře druhém byly soukromé komnaty krále (dnes je zde velký rytířský sál a konají se zde zasedání zastupitelstva města Kutná Hora). Královská gotická kaple byla vsazena do budovy naproti tzv. Vysokému domu (královskému paláci) ve 14. století a sloužila jako soukromá kaple krále Václava IV. Původně měla nepravidelný tvar s pravidelnou hvězdicovou klenbou, v 19. století byla přestavěna na čtverec a vymalována v secesním stylu manžely Urbanovými. Do královského paláce i do kaple se chodilo po kamenném točitém schodišti, vystavěném spolu s palácem. Královský palác využívali čeští králové jak pro krátkodobé návštěvy, tak pro dlouhodobější pobyty (např. Zikmund Lucemburský zde pobýval se svou ženou Barborou).

Novověká historie

Habsburkové už kutnohorské sídlo nevyužívali a tak byl Vlašský dvůr roku 1545 označen za neobyvatelný. O dva roky později došlo i k ukončení ražby pražského groše. V tomto období se začal razit tolar, který císař Ferdinand I. převzal z jáchymovské šlikovské mincovny. Tolar se díky své kvalitě rozšířil po celé Evropě a dostal se i přes Atlantský oceán do Ameriky, kde dal jméno dnes nejznámější měně - dolaru.

Větší rekonstrukce proběhla v 80. letech 16. století. Jednalo se především o přistavění prvního patra nad šmitnami. Ve 30. letech 18. století došlo k ukončení těžby stříbrné rudy (spíše byla těžba dále neefektivní), mincovní výroba byla přemístěna do Prahy a roku 1727 byla mincovna ve Vlašském dvoře zrušena úplně. Prostory rychle chátraly a byly využívány k různým účelům, např. od roku 1770 zde sídlila radnice (poté, co radnice na náměstí vyhořela), za napoleonských válek zde byl špitál a později chlapecká škola. Velká rekonstrukce Vlašského dvora proběhla na konci 19. století, kdy Vlašský dvůr odkoupilo město. Rekonstrukci prováděl architekt Ludvík Lábler. Do opravené budovy se nastěhovala radnice, dívčí obecná a měšťanská škola s bytem ředitele.

V dnešní době se zde nacházejí kanceláře městského úřadu, sídlí zde Průvodcovská služba Kutná Hora, Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory a Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory.

Sdílejte na sociálních sítích