Kaple Božího těla

Suterén této nedostavěné gotické stavby z přelomu 14. a 15. stol., která měla sloužit jako kostnice, je jedním z mála celistvě dochovaných prostor vrcholné gotiky. Z terasy je působivá vyhlídka na město.

Stavba kaple pravděpodobně souvisela se snahou kutnohorských měšťanů a horníků vymanit se ze závislosti na Sedleckém klášteře, který ovládal církevní správu v oblasti Kutné Hory. Na skalnatém ostrohu nad říčkou Vrchlicí se v polovině osmdesátých let 14. století začalo se stavbou karneru - dvoupodlažní hřbitovní kaple s kostnicí.

Spodní prostor kaple patří k nemnoha celistvě dochovaným prostorům, zachovaným z vrcholně gotického období tzv. krásného slohu: je zaklenut devíti poli křížové žebrové klenby na čtyři mohutné válcové sloupy. Osvětlen je třemi okny od východu a původně se do něj vstupovalo od západu a jihu vestavěnými schodišťovými rampami. Spodní část jižního portálu svědčí svou monumentalitou a orientací ke katedrále o funkčním propojení obou objektů.

Ve 40. letech 17. století byly v kapli zazděny kosti. Ono zazdění kostí bylo patrně jednou z prvních akcí jezuitů v přípravě pro další užívání kaple. Stala se oratoří a místem exercicií zbožných bratrstev. Po zrušení řádu (1773) kaple již nebyla využívána a roku 1797 byla prodána manželům Snížkovým. Soukromé majitele kaple měnila po celé 19. století. V roce 1886 ji zakoupil Jan Tuček a zřídil zde varhanářskou dílnu. Po druhé světové válce továrna zanikla.

Kaple se ocitla na seznamu 100 nejohroženějších památek na světě. Díky spojenému úsilí města Kutná Hora a Ministerstva kultury se podařilo v letech 1997 - 2000 provést náročnou rekonstrukci v ceně 20 mil. Kč, která kapli zachránila.

Více na webu kutnohorské farnosti

Sdílejte na sociálních sítích